originální adresa: http://www.fi.muni.cz/~xberka1/unix.html
datum zálohy: 21.06.2004

Jak na UNIX
na fakultě informatiky

Základy



Tento text je určen hlavně studentům prvního ročníku fakulty informatiky. Byl psán s předpokladem, že čtenář již umí zacházet s DOSem a Windows. Byl koncipován stylem "jak provedu to a to" , takže uživatel nemusí přečíst tunu literatury, aby zjistil, že soubory v adresáři si vypíše příkazem ls.

Soubory

  1. Jak nastavit prava souboru a adresaru
  2. Jak vytvorit linky na soubory a adresare
  3. Jak vypsat soubory v adresari
  4. Jak vypsat obsah souboru
  5. Jak vytvorit soubor
  6. Jak se rychle prepnout do home adresare
  7. Jak vybrat ze souboru informace, ktere potrebujeme
  8. Jak najít soubor(y) a něco s nimi provést
  9. Jak predavat data mezi programy, presmerovani
  10. Jak kopirovat soubory z aisy a erinys na diskety nebo ZIP drive
  11. Jak zjistit velikost adresare vcetne podadresaru
  12. Jak zjistit volne misto na disku
  13. Jak zjistit, zda je disketa vadna
  14. Jak naformatovat v Linuxu disketu
  15. Co jsou to pristupova prava souboru a adresaru
  16. Co je to kvota a jak ji zjistit (a neprekrocit ;-)

Pošta

  1. Jak cist postu
  2. Jak se rychle dozvedet, zda mi prisla posta
  3. Jak presmerovat postu na mobil (SMS zpravy)

Komunikace

  1. Jak zjistit, kdo je přihlášen na kterém počítači
  2. Jak informovat ostatní o tom, co máte v plánu
  3. Jak si s nekym popovidat pres pocitac

Text

  1. Jak editovat soubory
  2. Jak si prohlednout .ps soubory
  3. Jak si prohlednout .pdf soubory

HTML

  1. Jak si vytvořit vlastní HTML stránku
  2. Jak používat CGI skripty v HTML stránkách
  3. Jak rozhýbat HTML stránku

Audio

  1. Jak nastavit hlasitost zvuku
  2. Jak přehrávat soubory .au, .wav a .mp3
  3. Jak telefonovat po síti
  4. Jak používat realtime rádio a audio po síti

Video

  1. Jak prehravat soubory .avi a .movie
  2. Jak spustit kameru na Indy

Bezpečnost

  1. Jak se chránit - bezpečnost
  2. Jak změnit heslo

Síť

  1. Jak se prihlasit na Windows sit z Unixu
  2. Jak se prihlasit na Unix z jinych stroju nez erinys
  3. Jak se prihlasovat na Unix bez hesla
  4. Jak se prihlasovat na ftp servery bez hesla
  5. Jak najit neco rychle na WWW nebo FTP

XWindow

  1. Jak presmerovat graficky vystup na jiny displej
  2. Jak ovladat spravce oken 4Dwm
  3. Jak si zmenit pozadi na desktopu
  4. Jak zmenit obsah menu na desktopu (toolchest)
  5. Jak rozbehnout a nastavit Netscape (WWW prohlizec)
  6. Jak nastavit XWindows a la Windoze 95 (spravce oken FVWM95)
  7. Jak zmenit velikost pisma v XTermu
  8. Jak restartovat vytuhlý XServer na erinys
  9. Co je to .grosview a jak jej nastavit

Programování

  1. Jak vytvořit a aplikovat záplatu

Ostatní

  1. Proč nejdou spustit skripty a programy v aktuálním adresáři
  2. Jak smazat obrazovku
  3. Jak vypsat a zabit (nejen) sve procesy
  4. Jak zobrazit predchozi prikaz
  5. Jak nastavit jiny terminal
  6. Jak zmenit prompt
  7. Co je to .profile a jak jej nastavit
  8. Co je to .kshrc (a .bashrc) a jak jej nastavit
  9. Jednoduche priklady skriptu pro Unix



Literatura:

[1] Unix-Linux: Brandejs, M. ,Grada 1996
[2] World Wide Web (pro čtenáře, autory a misionáře): Satrapa, P., Neokortex 1996
[3] Linux-Internet server, Satrapa, P., Randus, J.A., Neokortex 1996

Začínáme s FI.MUNI.CZ
Unix na FI - Návody, informace
Kasova Linux page




Soubory


Jak nastavit prava souboru a adresaru

Prava souboru lze nastavit prikazem chmod. Syntaxe:

chmod

Komu nevyhovuje meneni prav z prikazove radky, muze pouzivat program MC (Midnight Commander), ktery je velmi podobny znamemu NC z DOSu. Staci najet kursorem na soubor a stisknout kombinaci klaves Ctrl+X nasledovanou stiskem klavesy C.

Priklady:

a - all, g - group, u - user, o - others
x - execute, r - read, w - write, t - sticky bit

chmod a+x runme - nastavi souboru runme prava spousteni pro vsechny uzivatele
                  (typicka prava pro skript). "a" se nemusi psat, stacilo by tedy
                  chmod +x runme. Ostatni prava zustavaji beze zmen !
chmod a+rx soubor - soubor mohou vsichni spoustet a cist
chmod g-rwx,o+r,o-x soubor - se souborem nemuze nic delat prac. skupina uzivatele
                  (tj. v nasem pripade vsichni ostatni studenti), ostatni uzivatele jej mohou
                  cist, nemohou jej spoustet a prava zapisu zustala nezmenena.
chmod u+rwx,g-r,g+wx,o-r,o+wx,+t incoming - typicke nastaveni prav adresare incoming - viz
                  Co jsou to pristupova prava souboru a adresaru

Pro adresare plati totez co pro soubory, jen atribut "x" znamena, ze adresarem lze prochazet.

Prava lze zadavat take osmickove (viz Co jsou to prist. prava....), napr:
chmod 777 soubor - soubor mohou vsichni cist, spoustet i zapisovat
chmod 755 soubor - soubor mohou vsichni cist a spoustet, zapisovat jen vlastnik
chmod 644 soubor - soubor mohou vsichni cist, zapisovat jen vlastnik

Obcas je take uzitecny prepinac -R, ktery zpusobi rekurzivni nastaveni prav.
Napr:
chmod -R 644 *    zmeni rekurzivne vsechna prava na 644. Bohuzel i u adresaru,
                  takze pak musite provest neco jako
find . -type d -exec chmod 755 {} \;





Jak vytvorit linky na soubory a adresare

Obcas se muze stat, ze naleznete u nekoho v home adresari nejaky pekny program nebo obrazek. Je zbytecne jej ale hned zacit kopirovat do sveho adresare - Unix nabizi lepsi prostredky. Navic je evidentni blbost mit na disku nakopirovanou desetkrat petimegovou mp3ku, neni-liz pravda ?

Lze pouzit tzv. link. Je to vlastne odkaz ve vasem adresari na dany soubor, o ktery mate zajem. Existuji dva druhy linku - symbolicky a hard. Symbolicke linky maji proti hardlinkum jednu obrovskou vyhodu - lze se jimi odkazovat na libovolny soubor nebo adresar i na jinem diskovem svazku nebo dokonce jinem pocitaci, u hardlinku jste omezeni jen lokalnim diskovym svazkem. Na druhe strane - kdyz nekdo smaze soubor (adresar), na ktery mate link, mate u symbolickeho linku smulu - to, na co jste se odkazovali, uz neuvidite. U hardlinku se nic nestane - muzete se dal odkazovat. (proc tomu tak je a dalsi teoreticke pozadi viz napr. [1]).

Jak na to:

Symbolicky link: ln -s
Hardlink: ln

Na adresare nelze vytvaret hardlinky.




Jak vypsat soubory v adresari

Vypsat soubory v adresari lze prikazem "ls". Prikaz ls ma nekolik dulezitych parametru - priklady:

ls - vypise jen jmena souboru a adresaru v aktualnim adresari,
     nevypise skryte soubory (zacinajici teckou)
ls -l - vypise jmena souboru a adresaru, jejich prava, delky, pocet hardlinku
     a dalsi informace, opet nevypise skryte soubory
ls -a - vypise jmena souboru a adresaru vcetne skrytych souboru a adresaru
ls -R - vypise rekurzivne jmena souboru a adresaru v celem adresarovem stromu
        od aktualniho adresare

Uvedene parametry lze kombinovat, napr.:

ls -la 

Prikaz ls lze take pouzit k zjisteni prav u souboru nebo adresare.

ls 

Prava adresare zjistite prikazem

ls -ld 

(bez parametru -d se vypisi nejen prava adresare, ale take jeho obsah, coz neni prave ono.)




Jak vypsat obsah souboru

Obsah souboru lze vypsat prikazem

cat jmeno_souboru

s potvrzenim po kazde strance prikazy

cat jmeno_souboru|more

nebo staci jen

more jmeno_souboru





Jak vytvorit soubor

Prazdny soubor lze vytvorit napr. prikazem

touch jmeno_souboru

nebo

echo "" > jmeno_souboru
nebo >jmeno_souboru

Pokud soubor "jmeno_souboru" existuje, je ve druhem pripade prepsan, v prvnim se u nej pouze zmeni datum na aktualni.




Jak se rychle prepnout do home adresare

Rychle se prepnout do sveho home adresare lze prikazem

cd

Pokud potrebujete nekde pouzit cestu ke svemu domovskemu (home) adresari, nejkratsi je

~/
napr. cp ~/../xnovak99/obrazek.gif ~/obrazky

zkopiruje obrazek z domovskeho adresare uzivatele xnovak99 do adresare obrazky ve vasem domovskem adresari

K home adresari jineho uzivatele se da pristoupit takto:

cd ~xnovak99





Jak vybrat ze souboru informace, ktere potrebujeme

lze velmi jednoduse prikazem

grep

Par prikladu:

- potrebujeme zjistit, zda se v souboru xyz, ktery ma treba 2MB, nachazi retezec Hello, a prislusne radky vypsat. Provedeme to takto:

cat xyz|grep Hello

Pokud bychom chteli vypsat vsechny radky, ktere neobsahuji retezec Hello, pouzijeme

cat xyz|grep -v Hello

- chceme zjistit, kteri uzivatele zacinajici pismeny "xs" jsou prave prihlaseni na Aise:

finger @aisa|grep ^xs





Jak najít soubor(y) a něco s nimi provést

Find




Jak predavat data mezi programy, presmerovani

Data mezi programy se predavaji bud pomoci znaku | (razeni prikazu do tzv. kolony). Presmerovat jejich vystup do souboru lze podobne jako v DOSu.

Presmerovani:

echo "Pokusny soubor" > soubor     - presmeruje vystup prikazu echo do souboru soubor
echo "Pokusny soubor" >> soubor    - prida vystup prikazu echo na konec souboru soubor

Spojeni prikazu do kolony (vystup jednoho prikazu se preda na vstup dalsiho):

ps -efl|grep -v root|sort|more

Vypise vsechny procesy na pocitaci, vybere z tohoto vypisu vsechny radky, ktere neobsahuji slovo root (tj. vsechny procesy, ktere nepatri uzivateli root), setridi je a vypise na obrazovku s pauzou po kazde strance




Jak kopirovat soubory z aisy a erinys na diskety nebo ZIP drive

Na diskety:

1. Prihlaste se na afroditu pres ftp: ftp afrodita.
Prikazem lcd adresar_na_aise se nastavite na pozadovany adresar na Aise.
Prikazem cd se prepnete do pozadovaneho adresare na afrodite.
Prikazem bin zapnete binarni prenos souboru.
Prikazem mget jmeno_souboru si stahnete soubory z Aisy na Afroditu.
Pak se staci jiz jen prihlasit na Windozove pocitace a zkopirovat si data na diskety.

2. Prihlaste se na nejaky stroj s Linuxem (na obrazovce je takovy ten obrazek s tucnackem - jsou to napr. Nymfe nebo Atys). Vlozte disketu do mechaniky a prikazy

mdir a:
mcopy soubor a:
mdel a:soubor
mdeltree a:adresar
muzete pracovat s mechanikou v Atysovi. O dalsich prikazech baliku mtools pro praci s DOSovym systemem souboru se dozvite v man mtools.

Na ZIP drive:

Prihlaste se na Atys a vlozte ZIP disketu do mechaniky. Pak si primountujte mechaniku ZIP podle filesystemu, jaky chcete pouzivat:

Pro VFAT filesystem (Windows 95 s dlouhymi jmeny, DOS):
mount /zip-vfat

Pro EXT2FS filesystem (Linux):
mount /zip-ext2

S uvedenym adresarem na Atysovi pak normalne pracujte, jak jste zvykli pracovat se soubory na Aise. ZIP disketa je do nej namountovana. Neni take spatne si ve svem domovskem adresari vytvorit symbolicke linky na adresare /zip-xxx prikazem

ln -s /zip-xxx ~/zip-xxx

Po ukonceni prace s disketou nezapomente ZIP mechaniku opet odmountovat prikazem

umount /zip-filesystem

(nezapomente pred odmountovanim nejprve adresar /zip-xxx opustit.;-) Teprve po odmountovani bude mozne disketu vyjmout.

ZIPka pod ext2 se mountuje jako cely disk, tzn. ze se na ni nenachazeji zadne partition. Naformatovat pod Linuxem ji lze prikazem (pochopitelne musite byt root, takze na vasem pocitaci)

mkfs /dev/sda -t ext2

Vypise se neco jako

mke2fs 1.10, 24-Apr-97 for EXT2 FS 0.5b, 95/08/09
/dev/sda is entire device, not just one partition!
Proceed anyway? (y,n) y
/dev/sda je jmeno zarizeni, ktere bylo prideleno ZIPce.

Dobre je take nastavit "maximal mount count" na -1 (aby se porad nepsalo pri mountovani "maximal mount count reached, run fsck") a nastavit rezervovane misto pro roota na 0 MB. Provedete to prikazem

tune2fs -c -1 -m 0 /dev/sda

Neni pak spatne ZIPku primoutnout a zadat

chown -R 99999.101 /zip
chmod 700 /zip
kde 99999 a 101 jsou vase ID a skupina ve skole. (zjistite prikazem id).

Informace o Iomega ZIP drive

Sada skriptiku, ktere vam mohou zprijemnit se ZIP mechanikou praci.

A jeste jeden tip navic. Mozna jste si jiz vsimli, ze po primountovani ZIP diskety pod vfat fs vam ji kdokoliv muze cist. Snadna pomoc. Pred primountovanim diskety zadejte prikaz umask 077 a po odmountovani opet umask 022.




Jak zjistit velikost adresare vcetne podadresaru

Lze prikazem

du -sk adresar

Adresar neni treba zadavat, pak se automaticky bere velikost od aktualniho adresare.

Pokud misto adresare zadate *, vypise se seznam podadresaru v aktualnim adresari spolecne s jejich velikosti.




Jak zjistit volne misto na disku

Lze prikazem

df

Timto prikazem lze take efektivne zjistovat volne misto jednoho diskoveho svazku, napr.df /tmp vypise volne misto na svazku s adresarem /tmp.




Jak zjistit, zda je disketa vadna

Zjistit, zda je disketa vadna, lze v Linuxu prikazem

badblocks -b 512 /dev/fd0 2880
kde -b 512 je velikost sektoru a 2880 je pocet testovanych sektoru.




Jak naformatovat v Linuxu disketu

Naformatovani diskety na standardni kapacitu 1,44 MB:

fdformat /dev/fd0H1440
Naformatovani na zvysenou kapacitu 1,72 MB (funguje jen u DOBRYCH disket).
fdformat /dev/fd0u1720
Vytvoreni filesystemu:
mkdosfs /dev/fd0





Co jsou to pristupova prava souboru a adresaru

Na rozdil od DOSu (ahoj Bille ;-) je Unix pomerne bezpecny operacni system. Kazdy soubor i adresar ma sveho majitele. Tento majitel muze souboru priradit tzv. pristupova prava - urcuje se jimi ve trech urovnich, jak muze se souborem (adresarem) zachazet majitel, pracovni skupina majitele a ostatni uzivatele. Prava souboru se daji zjistit napriklad prikazem
"ls -l".
Maji tvar

 u  g  a
rwxrwxrwx

kde prvni trojice "rwx" znaci cinnosti, ktere se souborem muze provadet majitel (user), druha trojice znaci, co se souborem muze provadet skupina uzivatele (group) a konecne posledni trojice je pro ostatni (others). Pokud jsou prislusna prava povolena (nastavena), nachazi se na prislusne pozici pismenko, v opacnem pripade je tam pomlcka.
Prikaz "ls -l" vypisuje udaje o souborech a adresarich ve tvaru

-rwxrwxrwx vlastnik   jmeno   delka ...............
drwxrwxrwx .......

kde prvni znak na radku znamena , zda jde o adresar (d), soubor (-), popr. o neco jineho (linky, zarizeni , roury atd.).


Vyznam jednotlivych pismen:

r - povoleni cteni
w - povoleni zapisu
x - povoleni spusteni , u adresaru znamena, ze lze zobrazit obsah adresare

Prist. prava se daji zapisovat take v osmickove soustave:

u   g   a
rwx rwx rwx
111 111 111   binarne
 7   7   7    osmickove

Lze nastavit jeste dalsi pristupova prava, ktera vsak jiz nejsou tak casto pouzivana. Pomerne casto je pouzivany snad jen tzv. "sticky bit" u adresaru - je li nastaven, projevi se to pismenem "t" misto "x" v pravech ostatnich uzivatelu. Zpusobi to, ze v adresari mohou rusit soubory jen jejich vlastnici a vlastnik adresare. Vhodne pro tzv. "incoming" adresar (ostatni uzivatele vam do nej mohou kopirovat soubory urcene vam, ale nikdo jiny vam je nemuze vymazat) nebo pro pracovni adresar sdileny vice uzivateli.

Jak se prava nastavuji, viz Jak nastavit prava souboru a adresaru.

Par prikladu:

-rwxrwxrwx - se souborem muze kazdy delat, co se mu libi - neni prilis dobre
-rw------- - typicky soubor obsahujici cenna data - muze jej cist a zapisovat jen jeho majitel
-rw-r--r-- - nejobvyklejsi prava u souboru - majitel muze cist a zapisovat, ostatni jen cist
-rwxr-xr-x - spustitelny program
drwxr-xr-x - adresar - majitel muze cist, prochazet i zapisovat, ostatni mohou jen cist soubory
             a prochazet (vypisovat obsah adresare)
drwx-wx-wt - typicky adresar "incoming" - vsichni mohou zapisovat, ale jen vlastnik adresare
             muze cist a vlastnik adresare a vlastnici souboru mohou rusit soubory.

Podrobnejsi popis a vysvetleni viz napr. [1]




Co je to kvota a jak ji zjistit (a neprekrocit ;-)

Z duvodu omezene kapacity disku na Aise ma kazdy uzivatel nastavenou tzv. kvotu, ktera udava, kolik MB dat a jaky pocet souboru si uzivatel muze ulozit na disk.Rozlisuje se tzv. hard a soft kvota. Soft kvota udava, kolik MB dat lze na disku zabirat, aniz byste za to byli nejak postihovani. Hard kvota udava, kolik MB maximalne muzete na disku mit po dobu max. jednoho tydne. Po prekroceni hard kvoty se vam uz nepodari prihlasit a je nutne navstivit pracovniky Centra vypocetni techniky. Zapocitavaji se vsechny soubory na *celem* disku, ktere jsou ve vlastnictvi uzivatele. Pokud vam tedy zahadne "neco" uzira kvotu, nebyva od veci prohlednout cely disk a vyhledat vsechny vase soubory napr. prikazem find / -user jmeno -print (muze trvat hodne dlouho, lepsi mozna bude vytipovat si urcite adresare, v jejichz podadresarove strukture byste mohli mit soubory a zkusit find . -user jmeno -print - zalezi na situaci). Casto zbytecne misto zabira soubor core (obsah pameti po havarii stroje) napr. v adresari /tmp nebo /home/public, popr. zapomenute obrazky a zvukove soubory v adresari /home/public. Casto se take stava, ze neco zkopirujete nekomu do jeho adresare incoming a dotycny data z tohoto adresare presune nekam jinam. V tomto pripade stale zustavate majiteli techto souboru, ale vetsinou k nim jiz nemate pristup (a kvota utesene ubyva). Pomoc je jednoducha - staci prinutit uzivatele, kteremu do incoming neco kopirujete, aby vase soubory nejprve zkopiroval a pak smazal. Prekopirovanim se totiz stane vlastnikem souboru on.

Kvota se vypisuje prikazem "quota -v".






Pošta


Jak cist postu

Postu lze cist v Unixu nekolika programy:

ELM

Pomerne jednoduchy a spolehlivy prohlizec dosle posty (pouzivam). Pokud jej bude chtit pouzivat, doporucuji nastavit si v options jiny editor nez je vi. Soubory pripojene ke zprave si muzete ulozit, stisknete-li pri prohlizeni zpravy klavesu v.

PINE

Trosku slozitejsi a mene prehledny nez ELM, s mene intuitivnim ovladanim Pouziva vlastni editor pico.

MUTT

je velmi nadejny mailer, ktery na FI zacina byt stale vice obliben. Jako jeden z mala take umi pracovat s jinou strukturou postovni schranky nez je Mailbox (pro pokrocile: coz se hodi, pokud se vam nelibi sendmail a nahradite ho napr. Qmailem)

XFMail

je asi nejkomfortnejsi program pro cteni posty, jaky jsem zatim videl. Funguje pod XWindow a pokud jej chcete pouzivat, musite si pridat prislusny modul prikazem
module add xfmail
Z vlastnosti tohoto programu vyjmenujme napriklad moznost trideni posty do ruznych mailboxu podle hlavicky zpravy, moznost prijmu posty z vice uctu protokoly POP3 i IMAP, podporu rady formatu mailboxu a spousta dalsich veci. Tento program stoji zcela jiste za vyzkouseni.

Netscape / Mozilla

Program na cteni posty je v Netscape dobre udelan a ma intuitivni ovladani, ovsem bezi jen pod XWindow, takze pokud nekomu chcete ke zprave pripojit soubor a jste na textovem terminalu, musite pouzit PINE nebo ELM.

MAIL

Standardni program na cteni posty, ktery najdete v kazdem Unixu. Ja osobne ho moc rad nemam a pouzivam ho jen jako nouzovy prostredek, kdyz neni k dispozici nic jineho. Je dobry take k rozesilani hromadne posty.
Pouziti pro posilani posty:
mail adresa, dopis se ukoncuje teckou na prvni pozici prazdneho radku
mail adresa < soubor - odesle obsah souboru




Jak se rychle dozvedet, zda mi prisla posta

Nejrychlejsi je to pomoci programu mailbox, ktery muzete mit stale umisten na desktopu (postovni schranka s vlajeckou). Kdyz vam prijde posta, vlajecka se zdvihne.

Velikost okna mailboxu se da menit parametrem -s velikost. Lze nastavit take program, ktery se spusti, kdyz vam prijde posta. Dela se to parametrem -B program. Obvykle muze program byt nejaky shellovsky skript, ktery muze vypadat nejak takhle:

mailalarm:

#!/bin/ksh
apanel -unmute -channels 2 -outlevels 10 -nodisplay
sfplay $HOME/private/sound/alarm.wav
Standardne se pousti pri kliknuti na okno mailboxu program mediamail, ktery vsak nefunguje prave uspokojive (nefunguje vubec). Staci si nastavit promennou prostredi MAILBOXPROG napr. takto export MAILBOXPROG='xterm -e elm'

Takze shrnuti:

Odstrante z plochy okno mailboxu (prave tlacitko a close). Spustte jej znovu timto prikazem

mailbox  -B mailalarm -s 65
Velikost 65 odpovida velikosti okna programu clock, takze se obe okna daji umistit pekne vedle sebe.
Nekde ve sve ceste si vytvorte vyse popsany soubor mailalarm a priradte mu prava na spousteni prikazem chmod a+x mailalarm.
Do souboru .profile si pridejte radek
export MAILBOXPROG='xterm -e elm'
A to je vse...




Jak presmerovat postu na mobil (SMS zpravy)

K tomuto ucelu se velmi hodi program mail2sms. Mail2sms dokaze formatovat velmi pekne maily na SMSka. Muzete ho pouzit takto:

Instalace:

Zkopirujte si konfiguraci do sveho home:
cd /packages/run/mail2sms/config
cp procmailrc ~/.procmailrc
cp mail2sms ~/.mail2sms
chmod 600 ~/.procmailrc ~/.mail2sms
V techto souborech nahradte retezec "login" za svuj login.
V souboru .mail2sms take v radku "output:" zadejte spravne svoje cislo na mobil.
Pak si ve svem oblibenem mailovacim programu (mutt, pine, elm) ulozte nejaky mail do souboru na testovani.

Vyzkousejte mail2sms (musite byt prihlaseni na Aise !):
cat ulozeny_mail | /packages/run/mail2sms/mail2sms -q -o
Vypada to dobre ? Pokud ano, zkuste si tu SMSku poslat:
cat ulozeny_mail | /packages/run/mail2sms/mail2sms -q -o | /usr/lib/sendmail -oi -t
Jestli prisla v poradku, muzete otestovat procmail:
cat ulozeny_mail | /packages/run/links/bin/procmail
pokud i ted SMSka na mobil prijde a objevi se i ve vasem mailboxu a vse v ~/Mail/log vypada dobre, muzeme prejit ke zkopirovani .forward do sveho home:
cp forward ~/.forward
chmod 600 ~/.forward
Zkuste si poslat mail. Pokud prijde do vaseho mailboxu i na mobil, zvitezili jste :)
Nezapomente pak obcas promazat ~/Mail/log, kvuli quote.

Deinstalace:

Pokud budete nekdy chtit procmail vypnout, pomnete, ze pri prvnim spusteni vam zmeni prava na mailboxu /var/mail/vas_login na 600, ktera musite nastavit zpet na 660. Takze spravny postup je
chmod 660 /var/mail/vas_login
rm ~/.forward
Asi bych nemusel pripominat, ze pokud si mail nastavite podle tohodle navodu a pak vam vybuchne pocitac, umre oblibeny krecek nebo vam treba spravci zatrhnou ucet, kdyz neco udelate spatne, tak za to nenesu zadnou zodpovednost :)

Prijemne mobilovani :)






Komunikace


Jak zjistit, kdo je přihlášen na kterém počítači

Toto lze zjistit pomocí příkazu

finger @adresa_pocitace
např.
finger @aisa.fi.muni.cz
finger @erinys10.fi.muni.cz
finger @afrodita.fi.muni.cz

Bez parametrů vypíše příkaz finger, kdo je přihlášen na vašem počítači. Lze jej také využít k zobrazení informací o určitém uživateli (vypíše skutečné jméno, datum posledního přihlášení, co má uživatel v plánu a další informace):

finger login_uzivatele      např. finger xnovak99





Jak informovat ostatní o tom, co máte v plánu

Stačí vytvořit si ve svém domovském adresáři soubor

.plan

do kterého stačí napsat, co hodláte v nejbližší době podniknout. Na konci nezapomeňte aspoň na jeden prázdný řádek. Tato informace se pak vypíše každému, kdo zadá finger vas_login.




Jak si s nekym popovidat pres pocitac

S nekym si popovidat pres pocitac (zachatovat si s nekym) lze nekolika zpusoby.

TALK

Program TALK se pouziva, pokud si chcete s pritelem popovidat "mezi ctyrma ocima" a znate presne adresu jeho stroje. Dale musi vas protejsek rovnez pouzivat Unix a navic jeste musi mit povoleno prijimani zprav ( prikaz "mesg y").Talkovani pak provedete takto:
talk xnovak99@aisa.fi.muni.cz

Vasemu protejsku se na obrazovce vypise neco ve smyslu Talk response with: talk blablabla@pocitac.com.(to jako mate byt vy) a kdyz si s vami chce popovidat, napise talk blablabla@pocitac.com a uz to jede.

FLOYD

Floyd je BBS stanice v Olomouci pripojena na Internet. Zde si muze zachatovat vice lidi najednou. Provedete to takhle:
telnet floyd.upol.cz
floyd login: bbs
bbs login: guest
bbs password: guest

V menu vyberete (T)alk, v dalsim menu (C)hat, zvolite si svoji prezdivku (treba Terminator ;-) a chatujete

ICQ

ICQ je znama sluzba z prostredi Windblows, ktera umoznuje zjistit, zda vas znamy pouziva prave pocitac, popovidat si s nim, poslat mu nejake soubory nebo mu poslat zpravu. Pracuje tak, ze kazdemu uzivateli se prideli jedinecne cislo (UIN) a pod timto cislem se pak pripojite na centralni server icq.mirabilis.com. Nyni ICQ funguje i pod Unixem a to v Javove verzi. Zatim pouze na Sunech a Linuxu (oreias, nymfe, atys). Aktualni verzi naleznete na http://www.mirabilis.com.

IRC

IRC je zkratka z Internet Relay Chat a je to asi nejrozsirenejsi chatovaci system. Pripojujete se na IRC servery, ktere jsou navzajem propojeny a k dispozici byva zhruba 2000 chatovacich oblasti. Pod Unixem se lze na IRC pripojit pomoci programu Zircon (na FI je nainstalovan jen na IRIXu). Udelate to takhle:
module add zircon
zircon &

V kolonce server napisete jeden z nasledujicich IRC serveru:
irc.felk.cvut.cz (doporucuji)
irc.cis.vutbr.cz
irc.wu-wien.ac.at

Do kolonky channel napisete #cs a tak se pripojite na cesky narodni kanal. Ovladani Zirconu je snadne a intuitivni, takze by nikomu nemelo cinit problemy.

Pokud si chcete zachatovat na IRC pod Windoze, doporucuji vam mIRC, ktere sezenete na www.windows95.com v oblasti 32-bit shareware/Internet&Network related programs/Communication Tools/IRC clients/mIRC (nebo tak nejak :).






Text


Jak editovat soubory

Na editaci souboru je v Unixu k dispozici cela rada textovych editoru.

VI

standardni editor Unixu.Najdeteho opravdu na kazdem pocitaci s Unixem, ale ma *velice* osklive nepratelske ovladani, takze jeho pouzivani bych doporucil az zkusenejsim uzivatelum. Trosku mene nepratelsky je program vim, ktery umi dokonce i zvyraznovani syntaxe.

JOT

je docela pekny editor pod XWindow na IRIXu. Pokud chcete jednoduse a rychle editovat texty a mate radi mysoidni okynka (drsnaci pouzivaji prikazovou radku !), pak nelze nez doporucit.

JOE

je velmi pekny editor v textovem rezimu (muj oblibeny). Pokud chcete editovat jednodussi texty opravdu rychle a vyzadujete intuitivni ovladani (WordStar komatibilni), pak doporucuji . Ma dokonce i napovedu pres Ctrl-K H. Doporucuji pouzivat s parametrem -nobackups. Klavesy pro pohyb kurzoru na zacatek a konec radku (Ctrl+A, E) funguji i v shellu bash.

PICO

rovnez docela hezky editor v textovem rezimu. Pokud se vam z nejakeho duvodu nelibi joe, da se pouzivat docela dobre zrovna PICO.

FTE

Pozor BOMBA !!! Naprosto skvely editor, velmi pritulne ovladani, menu, syntax highlighting pro C, C++, Javu, Perl, HTML, shell..., makra, sloupcove bloky a spousta dalsich vymozenosti. Pokud se vam nechce ucit asi 100 jednoduchych a snadno zapamatovatelnych klavesovych zkratek v Emacsu, pak je tohle editor pro vas. Verze pro Xy se pousti prikazem xfte. Pozor, na Sunech zatim neni prelozeny.

EMACS

se jiz vzdaluje od pojmu textovy editor. Je to spise pracovni prostredi na zpracovani textu, s patricne slozitou konfiguraci a jeho skalni privrzenci v nem nejen pisi texty, ale i ctou postu, pracuji se soubory, hraji piskvorky atd. Na FI je vsak Emacs jiz squele nakonfigurovan, hlavne diky panu Zamazalovi, takze nelze nez jeho pouzivani doporucit.




Jak si prohlednout .ps soubory

Musite si pripojit modul prohlizecu prikazem

module add viewers

Pak si muzete prohlednout soubory .ps programem

ghostview soubor.ps
nebo
gv soubor.ps





Jak si prohlednout .pdf soubory

Musite si pripojit modul prohlizecu prikazem

module add acrobat

Pak si muzete prohlednout soubory .pdf programem

acroread soubor.pdf







HTML


Jak si vytvořit vlastní HTML stránku

Stačí vytvořit ve vašem domovském adresáři adresář public_html, který bude mít práva rwxr-xr-x . V něm si vytvořte soubor index.html s právy rw-r--r--, který pro začátek může vypadat třeba takhle:

<HTML>
<HEAD>
   <TITLE>My homepage</TITLE>
</HEAD>
<BODY>

<CENTER><H1>
Under construction
</H1></CENTER>
<BR>
<BR>

Hello ! I'm just new to WWW !
<BR>
<BR>
<ADDRESS>My email:
<A HREF="mailto:xnovak99@fi.muni.cz">
xnovak99@fi.muni.cz
</A></ADDRESS>
</BODY>
</HTML>

Docela pěkné stránky se dají velice jednoduše vytvořit pomocí programu Netscape Communicator a ve většině případů s ním vystačíte. Netscape se snaží o WYSIWYG, čímž se práce velmi zjednodušuje, ale přesto vám doporučuji se jazyk HTML naučit (dobrým zdrojem je třeba [2]), protože mnohdy je potřeba výstup z Netscape ještě trošku doladit a při psaní CGI skriptů se bez HTML značek už neobejdete vůbec. Navíc v Netscape nejde udělat zdaleka všechno.




Jak používat CGI skripty v HTML stránkách

Jednoduše. CGI skript není nic jiného než program (v shellu, Perlu, C ...), který jako výstup produkuje HTML stránku. Odkazuje se na něj stejně jako na HTML stránku, např. http://www.muni.cz/~xnovak99/pokus.cgi. Příklad CGI skriptu:

#!/bin/bash
echo Content-type: text/html
echo
echo "Hallo ! <br>"
echo "<br>"
cd /home/xnovak99/public_html/texty
cat ./vitej.txt
echo "<br><br>"
for i in 01 02 03 04
do
  finger @erinys$i.fi.muni.cz
  echo "<br><br>"
done

Stačí uložit do souboru třeba pok.cgi, tomuto souboru přiřadit práva na spuštění příkazem chmod a+x pok.cgi a umístit jej do adresáře public_html. CGI skripty *nesmí* mít povolený zápis pro kohokoliv jiného, než je vlastník souboru !






Jak rozhýbat HTML stránku

V současné době existují tři hlavní způsoby, jak dostat nějaký pohyb na HTML stránku. Prvním z nich je Java, což je objektově orientovaný programovací jazyk vycházející z C++, je však čistěji navržen. Používají se dva způsoby vložení Javy do HTML stránky - applety (preložená Java aplikace) a JavaScript (odlehčená verze Javy, zdrojový kód je přímo vložen do stránky). Pro naše účely je Java zatím příliš složitá, takže se raději budeme věnovat druhé variantě. A tou jsou animované .GIF soubory. Mnohý možná ohrne nos, ale výsledek nevypadá zas až tak špatně.

Zatím nejlepším nástrojem na vytváření animovaných gifů, jaký jsem viděl, je GIF Construction Set od Alchemy Mindworks pro Windows 3.1x a 95. Pěkné animované gify najdete třeba na Web-Account.

Třetí alternativa je Macromedia Flash - SWF soubory. Více o této tématice najdete třeba na Googlu






Audio


Jak nastavit hlasitost zvuku

Hlasitost na IRIXu lze nastavit programem pro X-Window apanel. Tento program je interaktivní. Dá se však spouštět i s parametry na příkazové řádce a tak rovnou nastavit požadovanou hlasitost, aniž byste museli sahat po myši. Dělá se to takto:

apanel -outlevels x -nodisplay , kde x je hodnota v rozsahu 0..250

Pokud chcete nastavit hlasitost na jiné erinys, než jste právě přihlášeni, provedete to takhle:(vhodné, pokud chcete s někým talkovat a dotyčný má všechna terminálová okna minimalizovaná - stačí mu nastavit hlasitost tak na 40 a pustit nějaký .wav soubor ve smyslu 'Wake up')

ssh erinys09 apanel -outlevels 40 -nodisplay -display erinys10:0

přičemž na erinys09 nastavujete hlasitost a sami sedíte na erinys10. Pak již můžete zkusit třeba tohle:

ssh erinys09 sfplay ~/sound/wakeup.wav (něco takového ale používejte s mírou, jde vlastně o obtěžování uživatele)

Na Sunech se hlasitost mění příkazem audiocontrol.

Na Linuxu se hlasitost mění příkazem aumix v textové konzole a xmixer v X-Window.




Jak přehrávat soubory .au, .wav a .mp3

Zvukové soubory lze přehrávat na IRIXu buď interaktivně programem pod X-Window soundfiler nebo neinteraktivně programem sfplay soubor.wav, na Sunech programem audioplay a na Linuxu programem sox.

MP3 soubory lze přehrávat programem mpg123. Pokud jej chcete používat, musíte si přidat příslušný modul

module add music
.




Jak telefonovat po síti

Pro telefonování po síti existuje více programů. U nás na IRIXu najdete program Speakfree. Spustit jej můžete po přidání modulu speakfree (module add speakfree). Jeho používání je jednoduché.

Spusťte si apanel a nastavte input+output rate na 8 kHz. Váš protějšek musí spustit u sebe program sfspeaker (nebo mu ho spusťte sami, pokud máte na cílovém počítači účet ;-) Spusťte program sfmike adresa, např. sfmike erinys10.fi.muni.cz. Stačí si pak už jen vzít mikrofon, stisknout mezerník a mluvit. Obousměrnou komunikaci obdržíte, když ještě i vy spustíte sfspeaker a váš protějšek sfmike vas_pocitac.

Speakfree je samozřejmě licencován pod GPL, takže si jej můžete zdarma stáhnout a používat. Existuje také verze pro Windows, takže je možná i komunikace Win<->Unix.




Jak používat realtime rádio a audio po síti

Realtime rádio a audio se dá zpřístupnit pomocí programu RAplayer. V packages ho zatím nenajdete, binární verze pro příslušný operační systém se dá stáhnout na www.real.com. Po spuštění můžete zkusit třeba Open file / hadylive.rmm.






Video


Jak prehravat soubory .avi a .movie

Musite si pripojit modul prohlizecu prikazem

module add viewers

Pak si muzete prehravat vyse uvedene typy souboru programem

xanim soubor.avi

Plynule zvetsovat a zmensovat okno s animaci muzete, pokud zadate parametr +Sr z prikazove radky.

xanim +Sr soubor.avi





Jak spustit kameru na Indy

Vyuzivat kameru na erinys (tzv. IndyCam) muzete programem

capture

Tento program je ale interaktivni. Pokud chcete poridit snimek z promptu, aniz by se vam otevrelo nejake okno, muzete vyzkouset tohle:

vidtomem -f soubor [-s x]

(to, co je v hranatych zavorkach, je nepovinny parametr, kterym se nastavuje velikost vysledneho obrazku). Prikaz vam vytvori soubor soubor_00000.rgb. Do trosku pouzitelnejsiho formatu jej prevedete takhle:

imgcopy -fjfif soubor-00000.rgb soubor.jpg







Bezpečnost


Jak se chránit - bezpečnost

Bezpečnost především ! Nejdůležitější je chránit si svá data, což může velmi usnadnit vhodně navržená adresářová struktura s dobře nastavenými přístupovými právy.

     drwxr-xr-x
/home/xnovak99/---+---: drwx------ bin           spustitelné programy, skripty
                  |                              nikdo cizí by neměl vidět zdrojáky vašich skriptů
                  +---: drwx------ dumpster      odpadkový koš XWindow 4Dwm, nikdo cizí
                  |                              by se neměl vrtat v tom, co vyhodíte ;-)
                  +---: drwx------ mail          pošta, nikdo by neměl číst vaši poštu
                  |
                  +---: drwx------ nsmail        pošta programu Netscape
                  |
                  +---: drwx-wx-wt incoming      sem vám kolegové mohou posílat soubory
                  |                              důležitý je sticky bit, aby vám nikdo
                  |                              nemohl vaše soubory smazat kromě vás a jejich
                  |                              vlastníků
                  +---: drwxr-xr-x pub           sem dávejte data, která chcete zpřístupnit
                  |                              vašim kolegům
                  +---: drwx------ private       váš soukromý adresář, sem si můžete dát všechna
                  |                              citlivá data, zdrojáky, obrázky atd.
                  +---: drwx------ test          testovací adresář - stažené věci atd.
                  |
                  +---: drwxr-xr-x public_html   vaše HTML stránka

Důležité je dávat si také důsledně pozor na práva souborů. Stačí mít někde neopatrně nastavený zápis pro ostatní např. do skriptu a neštěstí je hotovo. Soubory jako .profile, .kshrc nebo .bashrc a skripty by neměly být pro ostatní ani čitelné. Paranoidní si mohou nastavit ještě drwx---r-x u adresáře public_html, aby jejich kolegové neměli tak snadný přístup např. k jejich CGI skriptům (není ovšem problém napsat si CGI skript, který se k datům v cizím public_html dostane). Používáte-li při psaní CGI skriptů v shellu vstup od uživatele přes formuláře, pozor na používání příkazu echo. Pod XWindow doporučuji nastavit si xhost -. Dobré je také zakázat přijímání zpráv příkazem mesg n, ale pak vás nikdo nemůže talkovat. Pozor na spouštění binárních programů zkopírovaných z neznámých zdrojů, např. z adresáře incoming - mohou to být trojské koně. Mějte dlouhé heslo (aspoň 6 znaků), těžko uhádnutelné (třeba B4Gfe1Da nebo něco takového), jiné pod Unixem a jiné pod Windows. Hesla často měňte (tak 1x za čtvrt roku) a nikde si je nezapisujte. Klidně můžete risknout, že občas heslo zapomenete. Pokud se to nebude stávat moc často, administrátor vás určitě nekousne. Dejte si pozor na prográmky, které se tváří jako login a ve skutečnosti odchytávají vaše heslo. Pro vzdálené přihlašování používejte ssh, klíč si zaheslujte a používejte ssh-agent. Nezapomeňte se odhlašovat, hlavně na Linuxu, kde je velmi snadné zapomenout přihlášenou textovou konzolu při práci v Xech.




Jak změnit heslo

Na Unixu:
Příkazem

passwd

Budete nejprve vyzváni k zadání starého hesla. Pak musíte zadat dvakrát nové heslo (podruhé pro kontrolu). Při zadávání si dávejte pozor na psaní číslic na numerické části klávesnice (pozor na NumLock) a na zapnutý CapsLock. Heslo volte raději delší (aspoň 6 znaků) a těžko uhodnutelné (např. něco jako H5aTu1Do).

Pro celou FI měňte heslo na Thetisu






Síť


Jak se prihlasit na Windows sit z Unixu

Na WinNT disky (byvaly Novell Netware) se da z Unixu prihlasit pouze pres FTP prikazem

ftp afrodita

Pomoc k tomu, jak zachazet s FTP, ziskate prikazem

man ftp





Jak se prihlasit na Unix z jinych stroju nez erinys

Linuxove pocitace (Nymfe):

Muzete prihlasit bud v grafickem rezimu (standard) a pracovat v XWindow, nebo v textovem rezimu. Do jadra je zakompilovano vetsinou sest textovych konzol. Muzete se mezi nimi prepinat klavesami Alt-F1 az F6. Pokud jste v prostredi XWindow, dostanete se na textove konzoly klavesami Ctrl-Alt-F1 az F6. Pokud jste v textove konzole, dostanete se do prostredi X-Window stiskem klavesy Alt-F7.

NT:

Prihlasujte se protokolem SSH programem TerraTerm (TTSSH) a nebo s pomoci PuTTY (ktery je podle me lepsi)

Qume terminaly:

Zvolte jednu z polozek FREE a zvolte telnet. Pokud chcete pouzivat pouze textovy rezim, zvolte prihlaseni na Aisu a dale se prihlasujte obvyklym zpusobem. Pokud chcete vyuzivat prostredi X-Window (na terminalech desne pomale, neni o co stat...), zvolte prihlaseni na qume. Jako login zadejte qume. Po vyzve host zadejte aisa a normalne se prihlaste. Pak spustte svuj oblibeny spravce oken , napr. 4Dwm na pozadi (prikazem 4Dwm &). Pokud se vam objevi hlaska ve stylu: Xlib: connection refused by server, cannot connect to display 'xxxx:0.0', nezoufejte. Pri prihlasovani se vam vypsalo cislo vaseho displeje. Staci tedy napsat prikaz export DISPLAY=qume: . Timto prikazem se presmeruje veskery graficky vystup na vas displej, u ktereho prave sedite. Ted by jiz mel jit spustit spravce oken. Staci pak jiz jen spustit si nejaky program pro X-Window, napr. netscape & nebo xterm & (nezapomente na &, mate zpocatku k dispozici pouze jedno okno a musite tedy spoustet programy na pozadi, abyste mohli pracovat s vice procesy najednou)




Jak se prihlasovat na Unix bez hesla

Pokud jste prihlaseni treba na Aise a chteli byste se prihlasit napr. na erinys10, da se to provest nekolika zpusoby. Bud programem telnet nebo rlogin. V prvnim pripade bude po vas vyzadovan jak login, tak heslo. Ve druhem pripade uz jen heslo, ale i to je moc. Komu by se stale chtelo psat to same heslo, kdyz mate na vsech pocitacich s Unixem stejne, ze ? Da se vytvorit seznam tzv. duveryhodnych pocitacu, na ktere budete pak prihlaseni bez vyzadovani hesla. Jak to provest:

Vytvorte si ve svem domovskem adresari soubor .rhosts a nastavte prava rw-------. Je nanejvys dulezite, aby do tohoto souboru nemohl zapisovat nikdo jiny nez vy ! Do tohoto souboru pak pridejte radky tvaru:

adresa_duveryhodneho_pocitace vas_login
Napr.:

erinys01.fi.muni.cz xnovak99
erinys02.fi.muni.cz xnovak99
erinys03.fi.muni.cz xnovak99
.
.
aisa.fi.muni.cz xnovak99

Pak jiz staci jen napsat prikaz rlogin erinys10 a budete prihlaseni, aniz by vas neco obtezovalo zadosti nejakeho loginu nebo dokonce hesla.

Vyse uvedeny zpusob neni ale prave bezpecny. Lepsi je pouzivat ssh. Nejen ze se prihlasovani muze dit jak pomoci hesla, tak pomoci RSA klice, ale veskera komunikace (vcetne pripadneho predavani hesla) je sifrovana. Navic ssh automaticky za vas exportuje promennou DISPLAY, takze lze bez problemu vzdalene spoustet X aplikace. Komunikace s X serverem muze byt dokonce komprimovana, takze se daji ocekavat rozumne odezvy i pri modemovem pripojeni.

Takze, jak pouzivat ssh:

Smazte soubor .rhosts(uz nebude potreba). Vytvorte si ve svem domovskem adresari adresar .ssh (prikazem mkdir ~/.ssh) a priradte mu prava rwx------ (chmod 700 ~/.ssh). Spustte program ssh-keygen, ktery vam vygeneruje soukromy (.ssh/identity) a verejny(.ssh/identity.pub) klic . Pri dotazu na passphrase a jeji potvrzeni pouze stisknete ENTER. Zkopirujte pak soubor identity.pub do souboru authorized_keys prikazaem cp ~/.ssh/identity.pub ~/.ssh/authorized_keys.Nyni jiz staci pouzit prikaz

ssh pocitac.fi.muni.cz
popr.
ssh -l login pocitac.jinde.cz

Kopirovat soubory je mozne takto:
scp lokalni.soubor xnovak99@aisa:

I tento zpusob ma ale slabinu. Pokud se totiz nekdo zmocni vaseho souboru identity, muze se za vas vydavat (za normalnich okolnosti by tak mohl ucinit pouze spravce, ktery ma ale jine veci na praci a spravcum musite tak jako tak duverovat :) Horsi ovsem je, pokud se zapomenete odhlasit a nekdo vasi session najde :( ). Obvzlaste paranoidnim a zvidavym proto doporucuji nastavit si pri generovani klice passphrase a seznamit se s programem ssh-agent.




Jak se prihlasovat na ftp servery bez hesla

Vytvorte si ve svem domovskem adresari soubor .netrc. *Musi* mit prava rw-------, jinak s nim program ftp nebude pracovat. Po jeho vytvoreni se budete moci prihlasovat na vybrane ftp servery bez zadavani loginu a hesla.
Priklad souboru .netrc:

machine ftp.muni.cz login ftp password xnovak99@fi.muni.cz
machine ftp.muj_server.cz login joe421 password joepass21
machine afrodita.fi.muni.cz login xnovak99 password heslo macdef init
bin
hash





Jak najit neco rychle na WWW nebo FTP

Pokud neco potrebujete najit na WWW nebo FTP, je nejlepsi pouzit nejake vyhledavaci sluzby:

Google
Teoma
Excite
Altavista
FTP search
Seznam
Atlas
Shareware








XWindow


Jak presmerovat graficky vystup na jiny displej

Provede se nastavenim promenne prostredi DISPLAY takto:

export DISPLAY=pocitac:0            napr. export DISPLAY=erinys10:0

Veskery graficky vystup X-Window se tak presmeruje na vami zadany displej. Da se vsak nastavit, ktere pocitace se takto mohou pripojit na vas displej. Toto nastaveni se provadi prikazem xhost -pocitac nebo xhost +pocitac (popr. xhost + a xhost - pro vsechny pocitace).




Jak ovladat spravce oken 4Dwm

Pokud patrite k tem uzivatelum, kteri pouzivaji na FI spravce oken 4Dwm (doporucuji radeji Fvwm95), muzete jej ovladat programem

tellwm prikaz

kde prikaz muze byt napr.:

minimize_all - zminimalizuje vsechna okna - pouziva se, pokud uz mate na obrazovce prilis velky neporadek
end_session - da se pouzit pro rychle odhlaseni z X-Window (rozhodne rychlejsi nez standardni logout z menu)

Techto prikazu je cela rada (daji se zjistit prikazem man 4Dwm), ale budete potrebovat pravdepodobne jen tyto dva.




Jak si zmenit pozadi na desktopu

Staci si do startovaciho skriptu (.xsession, .dtprofile) vlozit tyto radky:

. /packages/run/modules-2.0/init/bash
module add viewers
xv -root -noresetroot -quit $HOME/pictures/pozadi.jpg
Tento postup lze aplikovat na libovolny windowmanager (fvwm95 ...). Ve windowmanageru CDE na Sunech (ten defaultni) si lze nastavit pozadi klikanim. Pro 4DWm na IRIXu muzete pouzit nasledujici postup:

4DWm na IRIXu

Prikazem ls -la si vypiste obsah sveho home adresare. Najdete tam jeden adresar, ktery bude vypadat nejak takhle:

drwx------ .desktop-erinys10 blablabla....

a dale spoustu symbolickych linku na nej. Prepnete se do libovolneho .desktop-.... (at uz adresar nebo link). Uvidite zde soubor 4Dwm. Ten si vyeditujte a upravte takhle:

*curNewBackground: 2
*Desk 1.backgroundDescription: -execute pozadi

a do adresare, kde mate spustitelne soubory (obvykle ~/bin, pokud ho nemate vytvorte si ho a pridejte si ho do PATH) si pridejte soubor pozadi, ktery bude vypadat takhle:

xv -root -noresetroot -quit $HOME/pictures/pozadi.jpg

a dejte mu prava na spousteni prikazem

chmod a+x pozadi

Pak uz staci se jen odhlasit a znovu prihlasit.




Jak zmenit obsah menu na desktopu (toolchest)

Toolchest menu se meni v souboru .chestrc, ktery musite mit ve svem domovskem adresari. Priklad souboru .chestrc.




Jak rozbehnout a nastavit Netscape (WWW prohlizec)

Nejprve si musite pridat modul netscape prikazem

module add netscape

Pak uz lze spustit Netscape. Pokud se pripojujete z domu pres modem, tady je konfigurace Netscape, ktera by vam mela spravne fungovat:

Menu Options

Doporucuji ale pouzivat Mozillu:

module add mozilla
mozilla &





Jak nastavit XWindows a la Windoze 95 (spravce oken FVWM95)

Fvwm95 je spravce oken pro XWindows. Je to dobra nahrada za standardni 4DWm. Nejenze vypada jako stare dobre (hmmm...chhmmm, no nic) Windowz 95 (ahoj Bille !), ale da se v daleko vetsi mire konfigurovat nez 4DWm (asi tim zpusobem, ze kdyz se vam neco nelibi, tak to proste oddelate). Prave tato konfigurovatelnost v sobe skryva pro zacatecnika hodne nastrah, protoze nastavit lze opravdu *uplne vsechno*.

Takze, jak to udelat, abyste mohli pouzivat Fvwm95:

Nejprve mala poznamka na zacatek: jestli nechcete zesilet, meli byste pouzivat Unixovsky shell BASH misto standardniho KSH. Staci zabrousit na Web do fakultni administrativy a zmenit polozku "defaultni shell". Nezapomente si pak prejmenovat soubor .kshrc na .bashrc .

Potom si ve svem domovskem adresari vytvorte soubor .xsession, ktery bude vypadat nejak takhle.
Nezapomente mu priradit prava rwx------ (prikaz chmod go-rwx,u+x).

Dale si vytvorte soubor xsession, kteremu priradite stejna prava, jako souboru .xsession. Tento soubor bude vypadat napr. takto.

A posledni, nejdulezitejsi soubor s vlastni konfiguraci Fvwm95 se jmenuje .fvwm2rc95, prava staci rw-r--r-- a muze vypadat treba takhle.
Nezapomente provest ve vsech souborech substituci 'xsulla' za 'vas_login'.

Konfigurace, ktera rozlisuje, jestli bezi na IRIXu,SunOS a Linuxu a podle toho nakopiruje spravny konfiguracni soubor do home a zavede odpovidajici verzi fvwm.
.xsession
xsession
.fvwm2rc95.linux
.fvwm2rc95.irix
.fvwm2rc95.sunos
Vytvorte si pak link z .xsession na .dtprofile (kvuli spousteni na Sunech) prikazem

ln -s .xsession .dtprofile

Nezapomente nastavit u vsech techto souboru prava aspon r-x------

V konfiguracnich skriptech pro Suny a Irix mam vypnuty taskbar ala Windblows, pokud si jej chcete zapnout, staci si kolem radku 183 odkomentovat radek

#+                           "I" Module FvwmTaskBar

Pokud vam na IRIXu nejde spustit xterm a v Bootwindow se pise neco jako PATH too long, zakomentujte nejake moduly v xsession, ktere nepotrebujete a melo by to byt ok.




Jak zmenit velikost pisma v XTermu

Snadno. Staci spustit xterm s parametrem -fn 10x20, popr. s jinou velikosti. Dalsi moznost je pridrzet klavesu Ctrl a stisknout prave tlacitko mysi na plose xtermu.




Jak restartovat vytuhlý XServer na erinys

Stačí stisknout současně magickou kombinaci kláves Ctrl, Shift, / na numerické klávesnici a F12 a XServer se restartuje.




Co je to .grosview a jak jej nastavit

Soubor .grosview je konfiguracni soubor programu GR_OSVIEW, ktery zobrazuje sloupcovym grafem zatizeni procesoru, volnou pamet, zatizeni site atd. na pocitacich s operacnim systemem IRIX (aisa, erinys) Nasleduje priklad souboru .grosview (GR_OSVIEW se spusti jako uzoucky prouzek v levem dolnim rohu obrazovky, ktery zobrazuje vytizeni procesoru):

#nastavi velikost okna na nejmensi mozne snesitelne
opt winsize(200,20)
#zobrazi okno na miste urcitem miste - origin(x,y)
#(0,0) je vlevo dole na obrazovce !!!
opt origin(0,0)
#odstrani border a listu
opt noborder
opt nodecorate
#cpu usage
cpu
#ostatni mozne ukazatele .. neco s pameti atd
#rmem max tracksum
#wait strip
#sysact max tracksum creepscale
#gfx max tracksum creepscale







Programování


Jak vytvořit a aplikovat záplatu

Záplatu vytvoříme takto:

diff -u <stary_soubor> <novy_soubor> > patch.diff
diff -ruN <stary_adresar> <novy_adresar> > patch.diff

Záplata se aplikuje takhle:

patch < patch.diff
pokud tento příkaz nebude fungovat, zkuste patch -p0 -l < patch.diff, pokud ani ten nezabere, zkoušejte postupně zvyšovat číslo u parametru -p.






Ostatní


Proč nejdou spustit skripty a programy v aktuálním adresáři

Protože aktuální adresář nemáte v proměnné PATH. Shell pak nemůže program při spouštění najít. Přidejte si aktuální adresář "." na konec řádku s proměnnou PATH ve startovacích skriptech (.profile, .xsession, .dtprofile). Např.:

export PATH=$PATH:/usr/sbin:$HOME/bin:.
Z bezpečnostních důvodů se to ale moc nedoporučuje.




Jak smazat obrazovku

Obrazovka se maže příkazem

clear

což je ovšem poněkud zdlouhavé, takže není od věci vytvořit si skript s názvem "cls".
Provedete to takto:

Vytvořte soubor (nějakým textovým editorem, stačí ale i echo "clear" > soubor), ve kterém bude jediná řádka obsahující slovo "clear" a pojmenujte jej "cls". Pak mu přiřaďte příslušná práva pro spuštění příkazem chmod a+x cls. Pak už stačí napsat "cls" a je to.

Není špatné vytvořit si ve svém domovském adresáři adresář bin a do něj kopírovat všechny skripty a spustitelné programy. Tento adresář si pak můžete přidat do cesty PATH, takže se vám skripty v něm budou provádět, ať jste v kterémkoli adresáři. Jak to udělat, viz Co je .profile




Jak vypsat a zabit (nejen) sve procesy

Procesem v Unixu se rozumi nejaky spusteny program i s prislusnymi daty. Kazdy spusteny proces ma svoje cislo (PID), kterym se na nej lze odkazovat.
Procesy lze vypsat prikazem

ps

ktery ovsem zdaleka nevypise procesy vsechny. Vsechny procesy bezici na vasem pocitaci vypisete prikazem

ps -efl
(na Linuxu
ps -aux

(doporucuji maximalizovat okno terminalu, vypis je trosku rozsahlejsi). Procesy urciteho uzivatele bezici na vasem pocitaci lze vypsat prikazem

ps -u uzivatel

Jiste si vsimnete, ze vlevo od jmena kazdeho procesu se nachazi cislo. Je to ono cislo procesu (PID), pomoci ktereho se muzete na proces odkazovat. Nejcasteji se pouziva k nasilnemu ukonceni nejakeho procesu (zasekly Netscape atd.). Nasilne ukonceni procesu provedete prikazem

kill cislo_procesu

nebo, pokud to nepomuze, tak

kill -KILL cislo_procesu

Jiste nemusim zduraznovat, ze zabit (nasilne ukoncit) muzete jen svoje procesy.
Seznam procesu, ktere nejvice okupuji vas pocitac, se da ziskat pomoci programu

top
a
gr_top (na IRIXu)

Tento seznam je prubezne kazdych pet vterin obnovovan (lze nastavit parametrem -d pocet_vterin). Da se jim odhalit napriklad to, ze si vas kolega pousti z vaseho pocitace desetkrat Netscape a sam si na svem pocitaci prohlizi obrazky.




Jak zobrazit predchozi prikaz

Pokud pouzivate shell (interpret prikazu) KSH (Korn SHell), ktery je nastaven jako standardni, lze vypsat predchozi prikazy na prikazovou radku kombinaci klaves

ESC K

Takto vypsany radek vsak jiz bohuzel nejde nejak rozumne editovat. (muzete pouzivat klavesy jako v editoru vi - tj. h doleva, l doprava, i vkladani apod., viz man vi) Lze pouzit maleho triku: otevit si druhe okno s terminalem, levym tlacitkem mysi oznacit zadany text v puvodnim terminalu, najet kursorem mysi na okno druheho terminalu a stiskem prostredniho tlacitka mysi takto oznaceny text zkopirovat do druheho terminalu. Ten pak jiz editovat lze.

Pokud pouzivate shell Bash (Bourne-Again SHell), historie příkazů se dá procházet kurzorovými klávesami nahoru a dolů, historie příkazů se dá dokonce prohledávat - stačí stisknout kombinaci kláves Ctrl+R a začít psát příkaz, který se má najít a automaticky doplnit.




Jak nastavit jiny terminal

Nekdy je treba zmenit emulaci teminalu, se kterym budete pracovat, zejmena pokud se hlasite na Aisu z Windows nebo pres modem. Techto emulaci je nekolik a spatna volba muze zpusobit az nefunkcnost programu. Vyzkousejte si napr. toto:

Prihlaste se na Aisu z Windows a napiste export TERM=vt100. Spustte program MC a zkuste neco zkopirovat nebo jej ukoncit. Nejde, ze ? Zkuste export TERM=iris-ansi-24 a bude to hnedle lepsi. Pokud jste pod XWindow, pouzivejte zase export TERM=xterm. Pokud se hlasite pres modem komunikacnim programem pro DOS/Windows, pouzivejte export TERM=vt100.




Jak zmenit prompt

Prompt se meni prikazem

export PS1="co_chcete_jako_prompt"

Napr.:
export PS1="`uname -n`$ "
export PS1="`pwd`> "
export PS1="\p\g> "





Co je to .profile a jak jej nastavit

Soubor .profile je obdoba souboru autoexec.bat v DOSu. Provadi se pri kazdem prihlaseni, pri kazdem otevreni terminalu. Obsahuje prikazy pro nastaveni zakladnich parametru prostredi jako jsou cesty, typ terminalu, prompt atd. Lze do nej umistit napr. inicializaci modulu nebo ruzna uvitaci hlaseni. Tento soubor musi byt umisten v home adresari a mel by byt pristupny pro cteni pouze pro majitele souboru. Jde o velmi citlivy soubor, co se tyce spatneho nastaveni - byva oblibenym "zertikem" nepozornym uzivatelum, kteri se zapomneli odhlasit, jako posledni radek do .profile napsat prikaz "logout" nebo "exit", coz ma velmi smutne nasledky. Z tehoz duvodu *nesmi* byt povolen zapis do .profile komukoliv jinemu nez je majitel souboru. Nasleduje priklad souboru .profile:

# This is the default .profile provided to ksh users at aisa.
# They are expected to edit it to meet their own needs.
#
# Mon Aug 14 09:48:09 MDT 1995
#


# pokud promenna TERM obsahuje prirazeni, vyhodnotime
case $TERM in
        *TERM=*)
                eval $TERM 2>/dev/null
                ;;
esac

export TERM
export DISPLAY

if [ -z "$ENVONLY" ]
then
        # Set the interrupt character to Ctrl-c and do clean backspacing.
        if [ -t 0 ]
        then
                stty intr '^C' echoe
        fi

        # Set the TERM environment variable
        eval `tset -s -Q` 2>/dev/null
fi


VISUAL=vi
export VISUAL

# prompt je ve forme jmeno_stroje$
PS1="`uname -n`$ "
export PS1

#moje definice--------------------------------------------------
#pridani meho adresare se skripty

PATH="$PATH:$HOME/bin"
export PATH

#
#---------------------------------------------------------------
#vypis uvitani

POM=`uname -n`

echo
echo "Welcome to $POM !"
echo

#
#------------------------------------------------------------------
#odstran lock soubor z adresare .netscape

rm ~/.netscape/lock 2> /dev/null

#------------------------------------------------------------------





Co je to .kshrc (a .bashrc) a jak jej nastavit

Soubor .kshrc se provadi pri kazdem spusteni unixovskeho shellu (interpret prikazu) KSH (Korn Shell). Lze jej vyuzit podobne jako soubor .profile. Nasleduje priklad souboru .kshrc:

#
# .kshrc        -- Commands executed by each Korn shell at startup
#
#       @(#) kshrc 1.1 90/03/13
#

# If there is no VISUAL or EDITOR to deduce the desired edit
#  mode from, assume vi(C)-style command line editting.
if [ -z "$VISUAL" -a -z "$EDITOR" ]; then
        set -o vi
fi

# don't strip eight bit
stty cs8 -istrip
#erase is ascii no. 8
stty erase
# don't let control-d logout
set -o ignoreeof
. /packages/run/modules-2.0/init/ksh

#tady si muzete pridat moduly
module add modules
module add info-services
module unload netscape3
module add netscape4





Jednoduche priklady skriptu pro Unix

Skripty jsou napsany tak, ze si samy reknou po spusteni o pripadne parametry. Jsou zde zaarchivovany programy tar a gzip. Nejprve si je stahnete, zde jsou. Archiv je pojmenovan skripty.tgz. Dekomprimujete jej takto:

gzip -d skripty.tgz

Vznikne soubor skripty.tar. Ten rozbalite nasledovne:

tar -xvf skripty.tar
Nebo pokud máte GNU TAR:
tar xvfz skripty.tgz

Rozbali se vam skripty, ktere jiz lze spoustet.





(C) 1999 Petr Šulla
(c) 2001 Aleš Berka

Případné připomínky a chyby prosím na xberka1@fi.muni.cz