DRIVER NVIDIA & LINUX - POSTUP INSTALACE

Obsah:

• Úvod
• Návod
• 3D desktop
• Odkazy

---

Proč, aneb slovo úvodem

Doba pokročila a tak je na místě na začátek tohoto návodu napsat proč vlastně podstupovat ruční instalaci ovladačů grafické karty. V nových verzích Mandrivy jsou totiž k dispozici v rpm balíčcích a instalátor distribuce vám nabídne jejich použití hned na začátku. Kromě oficiálních existují také např. balíčky od PLF. Jestliže vám tedy všechno funguje, nechte to tak, a v žádném případě neinstalujte podle tohoto návodu jen proto, že prostě chcete mít to nejnovější. Instalace originálních ovladačů z webu výrobce má tu základní nevýhodu, že váš balíčkovací systém o ní neví a děláte si vědomě „nepořádek v systému“, se kterým mohou být potíže např. při upgradu celé distribuce nebo při nastavování programů souvisejících s grafikou, jak konečně uvidíte dále v poznámkách týkajících se 3D desktopu.

Důvody k použití tohoto návodu tedy jsou:

• Vůbec se vám nedaří spustit grafický režim. Při pokusu o start X window systému (startx, init 5) dojde k jeho pádu a máte jen černou obrazovku.
• Grafika vám sice funguje, ale nejde akcelerace, takže např. nemůžete hrát některé hry (třeba PlanetPenguin Racer).
• Chcete zapnout 3D desktop a v Ovládacím centru najdete jen suchou hlášku „Váš systém nepodporuje 3D efekty grafického prostředí.“, přičemž jste si jisti, že vaše karta to v klidu zvládne.

Návod

Driver získáte na stránkách výrobce: nvidia.com / Download drivers / Linux, FreeBSD, and Solaris Drivers. Mělo by to být přesně tady. Jestliže máte 32-bitový procesor, vyberte "Linux IA32", pokud disponujete 64-bitovým (např. AMD Athlon 64, Sempron 64, Intel Xeon, Pentium 4 atd.), je váš ovladač označen "Linux AMD64/EM64T". Na stránce je k nalezení také ovladač k architektuře IA64, který mohou v současné době využít snad jen majitelé procesorů Intel Itanium.

Pozor u starších typů karet: s postupným vývojem jsou některé starší typy vytlačovány z hlavního balíčku ovladačů a jsou podporovány už jen v tzv. Legacy GPU balíčku „starého dědictví“. Tak se vám může stát, že si stáhnete nejnovější ovladače a instalátor vám po spuštění oznámí, že pro vaši kartu nejsou vhodné, např. takto:

Typ karty se samozřejmě může lišit. Případně při instalaci nově koupené Mandrivy 2007 s nadšením odpovíte kladně na dotaz, zda se mají použít originální ovladače a po startu systému koukáte na černou obrazovku padlého X-serveru (v tom případě musíte vrátit původní ovladač, jak je uvedeno níže v pozámkách). Jestliže tedy máte podezření, že vaše karta není zrovna nejnovější, je třeba zjistit její typ (třeba v ovládacím centru / hardware / grafická karta) a na stránce s downloadem prozkoumat odkaz "Supported Products List". Když se tam nenajdete, musíte zahájit pátrání, který-že to soubor je pro vás. Vodítkem může být např. NVIDIA Linux Forum, kde hned nahoře najdete odkaz na nový "Legacy" driver. V současné době je to ve skutečnosti druhý nejnovější v archivu, ale kdoví, jak to bude dál.

Nakonec se tedy stáhne instalátor s názvem NVIDIA-Linux-nějaké_označení.run. Tomu nastavte práva ke spuštění (příkazem chmod +x nebo v grafice pravé myšítko a vlastnosti souboru - obrázek) a spusťte ho z konzole (postupem ./N [TAB] [Enter]).

Instalace probíhá takto: instalátor se nejdříve pokusí stáhnout z internetu předkompilovaný ovladač, který by se hodil k vašemu jádru. To se mu obyčejně nepodaří a tak přejde k „plánu B“ a zkompiluje ho sám.

Protože ovladač grafické karty je jaderný modul, je předpokladem úspěšné kompilace, že v systému máte balíčky "binutils" a "kernel-source". Podle toho jak vypadá vaše instalace, můžete potřebovat ještě další věci. Např. kompilátor jazyka C gcc určitě. Instalační program si všechno prověří, takže v nejhorším dostanete hlášku, za pomoci urpmi nebo Ovládacího centra (rpmdrake) dodáte co je třeba a spustíte ho znovu.

Kernel-source jsou zdrojové kódy jádra a musí samozřejmě být v přesně odpovídající verzi k používanému jádru. Jakou verzi jádra právě používáte, zjistíte příkazem uname -a. Pokud zdrojáky jádra stahujete po modemu z internetu, tak opravdu pozor na verzi jádra, které právě provozujete, ať si stáhnete odpovídající balíček, který není zrovna z nejmenších.

Postup instalace:

Jestliže už máte v systému nVidia ovladače, ale instalované z rpm balíčku, pro jistotu je předem odstraňte. Pokud si nejste jisti (což byste si ale měli být, když jste se rozhodli k této instalaci), podívejte se v Ovládacím centru / Správa software a jestliže tam najdete něco, co začíná nvidia, je to cíl vaší akce. Obvykle je těch balíčků víc.

1. Nabootovat z toho jádra, pro které chceme ovladač přeložit.
2. Pokud bootujeme do grafiky, nehlásit se do desktopu (např. KDE), nebo se z něj odhlásit. Přepnout na konzolu (např. CTRL+ALT+F2).
3. Přihlásit jako root (login: root [Enter] -> heslo [Enter], nebo je-li už přihlášen uživatel: su [Enter] -> heslo [Enter]).
4. Zadat init 3 [Enter] (aby se shodil Xserver, jinak se instalátor rozčiluje). Budete se možná muset znovu přihlásit jako root, nebo alespoň jednou stisknout [Enter], aby se objevil prompt. (» co jsou to úrovně běhu - runlevels)
5. Přejít do adresáře, kde je uložen instalátor (např. cd /home/pepa/nvidia [Enter]).
6. Spustit NVidiácký instalátor: ./NVIDIA_něco.. [Enter] (včetně tečky a lomítka), nebo jiným způsobem sh NVIDIA_něco.. [Enter].
7. Řídit se instrukcemi na obrazovce:
   • Přečíst licenci a pomocí [Enter] stisknout Accept.
   • Pokud je v systému přítomna starší verze originálního ovladače, instalátor ho bude chtít odstranit - Yes.
   • Dále obvykle následuje hlášení "No precompiled kernel interface was found to match your kernel...". To znamená, že v instalačním balíčku není nic, co by se přímo dalo použít k vašemu jádru. Program se tedy ptá, jestli má stahovat z nvidia.com. Na to můžete s klidem odpovědět NO, stejně tam nic nenajde.
   • Instalátor chytře odvodí, že "...this means that the installer will need to compile a new kernel interface" a začne s kompilací, přičemž říká, co dělá: "Building kernel module".
   • V některých případech se potom pokouší vytvořit symbolické odkazy /usr/X44R6/lib/libGL.so —> libGL.so.1.2 a usr/X11R6/lib/libGL.so.1 —> lib.GL.so.1.2, což se mu někdy nedaří, protože linky už existují. (Warning: Unable to restore symbolic link - File exists.) Dáme OK.
   • Nakonec příjde buď upozornění ...please update your X86Config file - OK, nebo u novějších verzí ovladače dotaz na spuštění prográmku, co to udělá za vás: Would you like to run the nvidia-xconfig utility to automatically update your X configuration file so that the NVIDIA X driver will be used when you restart? Dáme YES a nemusíme absolvovat ruční úpravu, jak je popsáno dále.
8. V případě, že nám byla nabídnuta automatická úprava konfiguračního souboru, uvidíme jen "Your X configuration file has been successfully updated. Installation is now complete." a je to. Pokud to náš instalátor neumí, nebo jsme na jeho výzvu odpověděli záporně, musíme upravit soubor /etc/X11/xorg.conf (pomocí mc editovat (F4), najít (F7) text "nv" a přepsat na "nvidia"). Ve starších verzích Mandrivy se místo x.org používal okenní systém XFree86, kde je hlavní konfigurační soubor /etc/X11/XF86config-4. X.org vychází z XFree, syntaxe konfiguračního souboru je stejná a soubor XF86config-4 existuje, i když je jen symbolickým odkazem na xorg.conf.
   Příslušná část konfigurace by tedy měla vypadat například takto:

   	Section "Device"
                Identifier "device1"
                VendorName "nVidia Corporation"
                BoardName "NVIDIA GeForce2 DDR (generic)"
                Driver "nvidia"
                Option "DPMS"
                Option "IgnoreEDID" "1"
   	EndSection
   

   Hledání výrazu "nv" samozřejmě bude k ničemu, jestliže jste před kompilací vlastního ovladače používali něco jiného. Například instalátor nerozpoznal vaši kartu a zvolil všeobecný VESA ovladač. Najděte tedy sekci "Device" a v ní položku "Driver".
9. Vrátit se do konzole (např. ukončit mc) a zadat init 5 [Enter].

Hotovo. Měli byste vidět logo nVidia a potom přihlašovací obrazovku (KDM, GDM, MDKKDM, nebo co používáte).

 

Poznámky:

Jestliže instalujete nové jádro, logicky  vám přestane fungovat akcelerovaná grafika nebo grafické prostředí vůbec nenajede. KDE se prostě nespustí. Ovladač grafiky je jaderný modul a nové jádro se starým modulem nespolupracuje. V poslední době se při instalaci nového jádra automaticky upraví xorg.conf (případně starší XF86config-4) zpět na původní univerzální ovladač nv, takže grafika aspoň nastartuje. Tohoto chování jsem si poprvé všiml u jader 2.6.3-13 a 2.6.3-19.

V případě černé obrazovky nezbývá, než absolvovat instalaci znovu. Jako bych slyšel: "jenomže jak, když do KDE nemůžu a nemám instalátor ovladače a nemám balíček kernel-source ?" Takže - při startu počítače můžete spustit staré jádro, což by mělo jít, protože nová jádra NEnahrazují stará, ale přiinstalují se, může jich být víc najednou a jsou vidět v menu při startu počítače. Tak tomu je samozřejmě kvůli bezpečnosti. Co kdyby s novým jádrem počítač nenajel?

Kdyby se vám přecejen stalo, že se do grafiky nemůžete dostat, přehlašte se jako root (su), jděte například pomocí mc do adresáře /etc/X11/ a v souboru xorg.conf (u starších distribucí v XF86config-4) dočasně přepište text "nvidia" zase na "nv". Tím řeknete Xserveru, aby použil sice neakcelerovaný, ale funkční ovladač. Potom už můžete jako uživatel (nikoliv jako root) zadat startx [Enter], aby se spustilo KDE a v něm už svou vyzkoušenou cestou z internetu stáhnout, co je třeba.

 

Instalace nových jader v nových verzích Mandriva Linuxu

V nových verzích distribuce Mandriva, počínaje LE 2005, je něco, co se jmenuje DKMS, což je zkratka pro Dynamic Kernel Module Support. Tento nástroj by se měl starat o automatické překompilování binárních ovladačů po změně jádra. V praxi to probíhá tak, že pokud máte nainstalovány zdrojové kódy nového jádra (kernel-source), při prvním startu se objeví Startuji dkms: ..., chvíli to kompiluje a pak se váš stroj spustí i s akcelerovaným ovladačem, aniž byste museli něco dělat.

 

3D desktop

Poznámka: celá tato část může být vzhledem k bouřlivému vývoji v dané oblasti ne zcela aktuální, takže údaje berte spíše jako nasměrování.

Mandriva Linux 2007 přinesl širší uživatelské obci „hračku“, která se jmenuje 3D desktop. Hlavní zajímavostí je, že se dá za hračku považovat jen do určité míry. Některé vlastnosti jsou velmi užitečné. Jde hlavně o přepínání oken, kterému se říká switcher (na Applech je tato vlastnost známá jako Exposé, zkratka je CTRL+ALT+šipka nahoru nebo zajeďte kurzorem myši do pravého horního rohu plochy), zobrazení virtuálních ploch jako nekonečného pásu (CTRL+ALT+šipka dolů) nebo třeba plynule nastavitelná průhlednost libovolného okna pomocí ALT a kolečka myši. Užitná hodnota gumových oken a převracení ploch pomocí myši na kostce, přičemž máte běžící video umístěné na rohu je sporná a slouží spíš k uzemnění uživatelů, jejichž operační systém takové věci neumí.

Instalace originálních ovladačů NVIDIA, o které je tento návod, může být cestou jak na vašem počítači 3D zprovoznit. První, co byste měli zapnout, když už Ovládací centrum bude ochotno spolupracovat, jsou možnosti: 3D, vestavěná podpora, Compiz. Proč to? Metisse je něco jiného, než „kostka“, vestavěná podpora zdá se většinou funguje, zatímco XGL může vyprodukovat jen bílou obrazovku a Compiz je snad o něco vyzkoušenější než Beryl (nehledě na to, že se tyto příbuzné projekty stejně zase spojili, takže brzy si snad budeme užívat toho nejlepšího z obou). Až vám to bude fungovat s tímto nastavením, můžete experimentovat dál.

Po nastavení se musíte odhlásit a znovu přihlásit do KDE. Když už budete v přihlašovací obrazovce, asi se dá pro jistotu doporučit restartovat přitom X server, buď z nabídky, nebo zkratkou CTRL+ALT+šipka zpět.

Problémy s 3D desktopem

Řešení mnoha problémů najdete na stránkách programů, které obsluhují váš 3D desktop:

• Compiz, často kladené otázky, dokumentace,
• Beryl, wiki s návody a odpověďmi na často kladené otázky

a také byste se rozhodně měli podívat do seznamu známých chyb (Errata) ve vaší distrubuci: 2007.0, 2007.1 Spring.

Zmizelé rámečky oken

Co se může stát dál: po přihlášení bude všechno fungovat, což si ověříte tak, že stisknete CTRL+ALT a pokusíte se při stisknutém levém myšítku pohybovat s „kostkou“, ale okna nemají rámečky. Zmizel i horní pruh a s okny se dá manipulovat jedině pomocí klávesnice.

To se dá řešit úpravou příslušných částí konfiguračního souboru /etc/X11/xorg.conf podle tohoto vzoru:

Section "device"
...
Option "RenderAccel" "True"
Option "DisableGLXRootClipping" "true"
Option "BackStoring" "True"
...
EndSection
Section "Screen"
...
Option "AllowGLXWithComposite" "True"
Option "AddARGBGLXVisuals" "True"
...
EndSection
Section "Extensions"
Option "Composite" "Enable"
Option "RENDER" "Enable"
EndSection

Operaci můžete provést třeba ze superuživatelského režimu Krusaderu, ale nezapomeňte si nejdřív udělat zálohu. Z hlediska dekorací oken je pravděpodobně nejdůležitejší řádek "AddARGBGLXVisuals" "True". Tato úprava je převzatá ze stránek Berylu. Aby se změny projevily, je opět třeba nového startu X, takže odhlásit, restartnout Xka, přihlásit.

Vytuhnutí a jiné problémy

Ani starý dobrý Compiz však zrovna na vašem počítači nemusí dělat dobrotu, což se může stát, protože výhody 3D desktopu se postupně dostávají od expertů a nadšenců opravdu ke každému uživateli a každý uživatel má jiný hardware. Zaznamenány byly problémy s KWD (kde-window-decorator), kterýžto v některých případech může padnout při startu X-window systému, případně náhodné zatuhávání.

Jestliže systém vytuhne a nereaguje na jakékoliv myší operace, zkuste před použitím krajního prostředku, tj. tlačítka Reset na krabici počítače, nejdřív shodit grafický režim z konzole. Stiskněte CTRL + ALT + F2 a pokud se vám podaří dostat ven, přihlaste se jako root a použijte příkaz init 3 [Enter]. Tím se shodí grafický systém a pak je na vás, jestli ho znovu nahodíte příkazem init 5 [Enter], nebo před tím uděláte nějaké akce směřující k nápravě, což může být třeba úplné vypnutí 3D, jak je napsáno dále. Namísto kompletní změny úrovně běhu pomocí init je také možné sestřelit konkrétní proces, který chybu způsobuje. To můžete udělat třeba tak, že zadáním px ax|more [Enter] získáte jejich seznam a viníka inhumujete za asistence kill číslo nebo killall jméno. To ovšem předpokládá, že víte co hledáte a hlavně co přesně děláte.

Beryl

Když s Compizem není spokojenost, nebo je, ale chcete víc efektů, nastává čas k vyzkoušení Berylu. Určitě se podívejte do oddílu „installation“ na Beryl wiki, kde se dočtete pokyny k instalaci s ohledem na vaši distribuci Linuxu a její verzi. V současné době jde v podstatě o tyto věci:

• Instalaci originální ovladačů grafické karty (to jsme probrali),
• úpravu konfiguračního souboru /etc/X11/xorg.conf (jak je uvedeno výše),
• a úpravu dalšího konfiguráku /etc/sysconfig/compositing-wm takto:

  COMPOSITING_WM_START=yes
  COMPOSITING_WM=/usr/bin/beryl
  COMPOSITING_WM_ARGS="--indirect-rendering --replace"
  COMPOSITING_WINDOW_DECORATOR=/usr/bin/emerald
  

  právo zápisu má opět jen root a znovu připomínám, všechny změny provádějte až potom, co jste si udělali zálohu. Poslední nastavení COMPOSITING_WINDOW_DECORATOR je důležité, pokud chcete používat dekorace oken z Emerald Theme Manageru, což vzhledem k jeho možnostem pravděpodobně chtít budete. Jestli jste si dekorace nastavili, ale při příštím spuštění počítače je nevidíte, pravděpodobně je chyba právě v tom, že se nespouští.

Po  zapnutí Berylu v Ovládacím centru, provedení příslušných nastavení v konfiguračních souborech a znovupřihlášení byste měli spustit Beryl Manager, který najdete v menu Systém / Nastavení / Ostatní. V něm si všechno nastavíte.

Když 3D desktop stejně vůbec nechodí

3D nefunguje na každém počítači. Na vině může být grafická karta, která je příliš stará nebo příliš nová, nemá dostatečný výkon nebo zatím není podporovaná a podobně. Jestliže se vám stane, že jste si po pracném uplatnění tohoto návodu tuto vymoženost v ovládacím centru zapnuli, provedli jste nové přihlášení do grafiky, která se dělá kvůli restartu X-serveru a díváte se na zcela bílou, či jinak barevnou nečitelnou plochu, postupujte takto:

1. Přepnout na konzolu (např. CTRL+ALT+F2).
2. Přihlásit jako root (login: root [Enter] -> heslo [Enter], nebo je-li už přihlášen uživatel: su [Enter] -> heslo [Enter]).
3. Spustit textovou verzi Ovládacího centra: drakconf [Enter], v jeho menu vypnout "Efekty 3D" a ukončit ho. (Dá se spustit rovnou i příslušný modul Ovládacího centra - příkazem drak3d [Enter]).
4. Shodit X-server init 3 [Enter] a znovu přepnout na úroveň 5 s grafikou init 5 [Enter].

Tím se z toho dostanete, aniž byste museli zjišťovat kde se co konfiguruje.

V případě, že se vám vůbec nedaří dostat na konzolu a počítač se jeví být ve stavu posmrtné ztuhlosti, nezbude, než restartovat (to je pro linuxáka samozřejmě potupa). Než sáhnete k tlačítku reset na bedně, zkuste ještě CTRL+ALT+DEL, což by mohlo způsobit korektní vypnutí. Při novém startu potom ještě může dojít ke komplikacím, jestliže jste si někdy dřív zapnuli automatické přihlašování do grafiky. Tak totiž dojdete tam, kde jste byli. Automatické přihlašování tedy ve většině případů není dobrá volba. Východiskem je buď při startu systému hned na začátku stisknout Esc, zmizí úvodní menu a můžete napsat linux 3 [Enter], což znamená start v textovém režimu a nebo, pokud to nejde, nastartovat v bezpečném (failsafe) režimu.

Jestli přes tento neúspěch 3D prostě chcete mít, nezbývá vám, než si opsat přesný typ karty, verzi Linuxu, verzi X.org, atd., vrhnout se s tím na internet a hledat řešení.

 

Odkazy:

• Domácí stránka nVidia
• přímá adresa na FTP s jednotlivými verzemi ovladače
• Článek „Grafické karty nVIDIA“ na abclinuxu.cz
• Článek „Beryl 2.0 v KDE - (efekty - Beryl Settings Manager)“
• Jiné distribuce
  • Ubuntu: Ovladače grafických karet